Včelařská konference

"Ale pokud vím tak roztoč reaguje na hodně věcí, ale ten jeho chemismus je velmi tvánrlivý a je známo, že co funguje letos, narok bývá problém. Ví se i to, že tak jak může rezistenci získat, tak ji může i pozbýt což je velmi důležitý a také se otom ví."
Pyrethroidy, z nich první fluvalinát a potom amitraz držely účinnost na roztoče 30 - 40 let.
Takže pokud jiná chemická látka bude k ničení roztoče využívat nějaký úplně odlišný proces v metabolismu roztoče, klidně může účinnost trvat stejnou dobu.
Je jasné, že jak těch látek bude dost a budou se pravidelně střídat, tak to bude stačit teoreticky natrvalo, protože během nepoužívání látky se citlivost roztoče na ni obnoví.
Akorát jestli se nepletu, amitraz je myslím v EU už delší dobu zakázaný, jedinou výjimku na jeho používání mají včelaři a s fluvalinatem a dalšími používaným pyrethroidy je to myslím podobně. Takže jak někdo odpíská využívání současných léčiv, bude to nafurt, protože nové povolovací řízení by asi nebylo úspěšné. Jedině že by se tato léčiva načerno dovážely z Ukrajiny, Ruska a podobných zemí, kde předpokládám, že zákazy přicházejí o mnoho let později než z počítačů bruselských úředníků.

Pro RP. Amitraz myslím není pyretroid.
To je jediná klika.
Často se tvrdilo, že rezistenci zabrani střídání Gabonu. Ale mrcha pes, tedy roztoč, pry chytil rezistenci na celou skupinu.
Karel

"Pro RP. Amitraz myslím není pyretroid.
To je jediná klika."
Není pyrethroid. Já jsem to asi trochu nevhodně napsal.
Havní chemická léčiva proti varaóze jsou u nás v podstatě dvě.
Skupina pyrethroidů, tam je několik přípravků, logicky jsou chemicky podobné a vykazují u roztočů křížovou rezistenci, protože asi účinná skupina je stejná.
A potom Amitraz, který je chemicky z úplně jiné skupiny. Nechce se mi hledat z jaké. A zřejmě působí na varoa jinak.